Ve stínu lípy

VE STÍNU LÍPY

Lípa srdčitá je listnatý strom, který dorůstá výšky 30 a více metrů. Kvete od června do července a její květy jsou vysoce ceněné v lidovém léčitelství při onemocnění horních cest dýchacích nebo ledvin. Lipové dřevo je měkké a lehké, často se používá v řezbářství. Lýko se dříve využívalo k výrobě obuvi a provazů, dnes se uplatňuje jako dekorace. Vyskytuje se po celém území naší republiky a pro mnoho slovanských národů je národním stromem.

Stalo se tak na Všeslovanském sjezdu v roce 1848 v Praze. Vždycky tomu ale tak nebylo. V dávných dobách tvořila lípa společně s dubem dvojici posvátných stromů. Lípa zastávala roli ženského prvku, dub představoval tu druhou, mužskou polovinu. Teprve později, v čase národního obrození symbolika stromů doznala významných změn. Dub byl stále více spojován s německým národem, lípa se slovanským.

roduslava_lipa_2Naše předky udivovala svou mohutností a dlouhověkostí. Pro svou vůni, půvabnou korunu a vlídný stín se stala symbolem ochrany, pomoci a lásky. Lidé věřili, že dokáže odehnat zlé duchy a svou energií zbaví člověka chmurných myšlenek.

Vzpomeňme na nádherné, plné a bohaté lipové aleje, které lemovaly nejednu z našich cest. Jenom projít takovým stromořadím musel být skoro zázrak a dovedu si představit, kolik klidu, léčivé energie a skryté moudrosti dokázaly lípy poutníkům předat. Bohužel je velká škoda, že mnohé z těchto přirozených oáz bezpečí byly necitlivě vykáceny z jakéhosi pochybného důvodu automobilové bezpečnosti. Je mi líto všech těch zdravých, košatých a léčivých stromů, které nepřežily opět jeden ze sobeckých zásahů naší moderní společnosti.

Na druhou stranu, jak už to tak v běhu přirozeného vývoje bývá, hledáme to, co bylo kdysi zdravé, co fungovalo a co by nám dnes v chvatu všedních dnů přineslo užitek. A tak se můžeme ve volných chvílích vydat třeba po naučné stezce Památné stromy Karlštejnska, kde na 16 zastaveních potkáme 9 starobylých dubů, 6 košatých lip malolistých a 1 vrbu bílou. U každého zastavení nás čeká poutavá informační cedule s pečlivým popisem historie obce, stáří stromů, jejich výšky, obvodu a data vyhlášení. Dokonce má každý strom svůj vlastní kód. Vnímám takový počin jako sympatickou úctu a symbiózu s moderní technikou.

roduslava_lipa_1

Náš národní strom je součástí názvu mnoha měst a obcí. Většinou se spojuje s nějakým milým či místně výstižným přívlastkem. Česká Lípa, Krásná Lípa, Vysoká Lípa nebo třeba Kamenice pod Lipou a přirozeně mnoho dalších. Ale i tam, kde bychom lípu nenašli v názvu, zcela jistě se s ní potkáme třeba na návsi, v blízkosti kostela, místního rybníka nebo prosté kapličky při cestě.

Nebylo by škoda nevyužít darů, které nám lípa nabízí? Máme – li tu možnost a potkáme-li na svých toulkách naší krásnou zemí jeden z těchto čarovných stromů, spočiňme ve stínu košaté koruny, nasajme vůni květů a zaposlouchejme se do pilného bzukotu včel, které s přirozeností jim vlastní právě tady počínají tvořit svůj zlatý poklad, sladký med. Využijme laskavé pohostinnosti našeho národního stromu a zkusme odložit vše, co nás tíží a trápí. Poprosme právě ten jeden konkrétní posvátný strom o pomoc, podporu a naději pro naše starosti. Nebo jenom obyčejně odpočívejme a nechejme plynout vše tak, jak je.

Nedostává se vám času a myslíte si, že opravdu nenajdete chvilku na schůzku s naší lípou? Myslím, že i pak je tady řešení. Přenesme se v duchu a ve své představivosti na lavičku pod některou z nich, které jsou rozesety nepočítaně po naší krásné zemi. Určitě najdeme za našima zavřenýma očima tu, která je nám blízká a přinese stejný užitek, jako kdybychom sdíleli právě společný okamžik. A možná, že s hrníčkem lipového čaje s medem to bude snazší, než si myslíme.

Přeji nám inspirativní a užitečné chvilky spolu s lípou, národním stromem Slovanů.

Autorka: Romana Junková

dekor

Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním.