Jsme dobrými hospodáři?

Jsme dobrými hospodáři?

To mne napadlo, když jsem se vracela z jedné moc příjemné projížďky na kole. Putovala jsem  polními cestami, loukami, lesem a vnímala zajímavou energii krajiny Středních Čech. Zastavila jsem se opět u jedné lípy, abych spočinula a nechala se hýčkat její přítomností. Zaujala mne nová, pohodlná cesta nově vybudovaná mezi poli. Zvala na návštěvu, k poznání, a tak jsem se po ní vydala.roduslava_jsme dobrymi hospodari_8

Jelo se mi po ní hezky, vedla po rovině, byla pevná, asfaltová, bez hrbolů a výmolů. Společnost mi dělalo překvapivě brzy zrající obilí, rackové, holubi a slunce klesající k obzoru. Dovedla mne mezi úhledné nově postavené rodinné domky. Jejich zahrádky skýtaly pestrobarevnou podívanou pečlivě opečovaných voňavých květin. Tu a tam vylepšenou bazénem, vždy a všude určitě jednou nebo lépe dvěma garážemi. Cestičky pečlivě vysypané pískem, dvorky stvořené ze zámkové dlažby. V obou případech hlavně proto, aby ani stéblo nežádoucí trávy, byliny a hlavně plevele nehyzdilo estetický dojem z dokonale upraveného bydlení.

Oku jistě lahodící podívaná. Než jsem si uvědomila, že v těch místech vlastně pamatuji stejná pole se zrajícím obilím, která mne sem dovedla. A za nimi louky také s pestrobarevnými květy, ale bez té  geometrické a vlastně nepřirozené dokonalosti a úpravnosti. Všechny trávy, květiny, plevely a byliny si tam rostly po svém, pospolu. Nepřekážely si, nepotřebovaly usměrňovat a řídit a přesto tam bývalo klidno, voňavo a příjemně.

Copak nám ta pole nechybí? Nestýská se nám po obyčejných prostých loukách, kde se dá jen tak běhat, ležet v trávě a snít? Kolik je v naší zemi míst, kde jsme vyměnili cennou a bohatou ornou půdu za skladové haly, hromadnou výstavbu k bydlení nebo kanceláří? Může si dobrý hospodář dovolit plýtvat vlastními zdroji, které ho živí?

roduslava_jsme dobrymi hospodari_6

Dokázali by naši předkové prodat své poslední zásoby před sklizní? Tak nějak jsem si uvědomila jistou paralelu s tím, jak macešsky se chováme k vlastní Zemi. Je nám zřejmě bližší prvotní a okamžitý zisk před dlouhodobějším výhledem a hlavně vědomím důsledků, které svým konáním někteří z nás činí. Moudrý hospodář vidí dál a hlouběji, a proto s plnou rozvahou a odpovědností zvažuje své kroky.

Nemusí nám být jenom smutno z toho, když vidíme, jak se nám naše pole zmenšují, louky pomalu mizí a lesů ubývá. Každý z nás můžeme být sami pro sebe vlastním moudrým hospodářem, i když zrovna neoplýváme polnostmi a statky tak, jako tomu bylo dříve. Tehdy, kdy slovo „hospodář“ mělo tu svoji pravou váhu. Plynula z přirozené váženosti hospodářů, otců a pantátů, kteří na svých bedrech nesli zodpovědnost za celý rod. Za jeho nasycení, zdraví a hmotné zajištění. Se vší zodpovědností a starostmi.

Nezměníme asi najednou celospolečenské nastavení zisku, drancování a trestuhodné plýtvání drahocennou půdou a jinými zdroji. Chytře a užitečně hospodařme ve svých domácnostech. Třídit odpad je dnes maličkost, minimalizovat vlastní materiální spotřebu se můžeme učit po malých krůčcích. Chodit do obchodu s vlastními látkovými sáčky na pečivo a zeleninu začíná být běžnou věcí. Bezobalových obchodů potěšitelně přibývá. Nákupem přímo u malých pěstitelů podpořme jejich odvahu, odhodlání a houževnatost, s kterými se každý den na zbývající půdě snaží vypěstovat to nejlepší co společně s přírodou a jejími dnešními rozmanitostmi dokáží.roduslava_jsme dobrymi hospodari_5

Dobrá hospodyňka pro pírko i přes plot skočí“, vypůjčme si opět staré přísloví. Dnes pro někoho zřejmě úsměvné až téměř nepochopitelné. V době hojnosti, až téměř nezdravého dostatku a přebytku by se přeci nikdo nenamáhal. Jenže takové obyčejné přísloví má velký přesah svou životní moudrostí. Z té také vznikala a já věřím, že pomáhala lidem v dobách, kdy nebylo lehko. Tehdy, když byly dlouhé zimy, málo jídla, války, nemoci a bída. Rozhodně nešlo o jednoduché a banální problémy, ale přinášely našim předkům do života poznání, posilovaly jejich odolnost, odvahu a přinášely skromnost, pokoru a schopnost myslet dál a dopředu.

Vzpomeňme si občas na ně, je v nich pro nás nepoznaná hloubka. Pomohou nám i v dnešních časech, kdy můžeme s trochou nadsázky říci, že každý jsme „hospodářem“ vlastního života. A zda-li budeme dobrým nebo špatným, záleží jen na nás.

Autorka Romana Junková
dekor

Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním.